Kolik dětí máme a na čem to závisí

Ženy a muži ve věku 40 až 64 let podle jednotlivých charakteristik a počtu dětí – výsledky šetření Proměny české společnosti




Ženy

Zdroj: Proměny české společnosti – 2016

























Metodika šetření



Základní informace o šetření

Šetření Proměny české společnosti probíhá na území České republiky v letech 2015 - 2018. Jedná se o tzv. panelová (longitudinální) šetření, kdy domácnosti jsou sledovány v čase po čtyři po sobě jdoucí roky. Výzkum organizuje Sociologický ústav Akademie věd ČR, CERGE-EI a Fakulta Sociálních věd Masarykovy univerzity. Sběr dat realizují agentury MEDIAN, s.r.o. a STEM/MARK a.s. Výzkum sleduje životní podmínky, hodnoty a postoje českých domácností ve 21. století s cílem přinést nové poznatky o stavu a směřování české společnosti.


Metody dotazování

V první fázi dotazování jsou zjišťovány základní informace za všechny členy domácnosti. Po vyplnění domácnostního dotazníku se dotazuje jeden nebo i více členů domácnosti nad 18 let. Tento dotazník je zaměřen na životní podmínky, hodnoty a postoje právě samotného respondenta. Analýza vychází z obou těchto dotazníků, kdy jsou zjišťovány údaje za domácnosti (daná charakteristika je přiřazena jednotlivým respondentům) a za jednotlivé osoby. Oba dva dotazníky jsou šetřeny metodou Face-to-face pomocí elektronického dotazování (CAPI), v případě nemožnosti dotazovat domácnost metodou CAPI, je využita metoda CAWI (webové dotazování).


Vzorek domácností

V roce 2016 se druhé vlny šetření účastnilo 4147 domácností. Dotazník za osoby pak vyplnilo 5270 respondentů ve věku 18 a více let. Ve věku 40 - 64 let odpovídalo 2540 respondentů.


Metodika

Základní ukazatel počtu dětí pro muže a ženy ve věku 40 - 64 let vychází ze součtu dvou základních indikátorů. V domácnostním dotazníku je každému respondentovi přiřazen počet dětí, které uvedly, že jsou k němu v domácnosti ve vztahu syn/dcera. V individuálním dotazníku je pak respondent dotazován, zda nemá děti žijící mimo jeho residenční domácnost. Obě dvě hodnoty se pak sečtou. Do analýzy jsou zahrnuty biologické a adoptované děti. Věk 40 - 64 let zhruba asociuje věk, kdy ženy již končí nebo skončily své reprodukční období. Takto široce vymezený věkový interval je dán vzhledem k velikosti vzorku, kdy zaměření se např. na věkovou skupinu 45 - 49 let by vedlo ke snížení počtu osob ve výběru a zjištěné výsledky by tudíž byly významně zkreslené.


V rámci studie jsou využity dva analytické přístupy. První ukazatel v tabulkové podobě vyjadřuje průměrný počet dětí připadající na jednoho muže nebo ženu ve věku 40-64 let. Druhý v grafické podobě ukazuje rozložení např. žen s vysokoškolským vzděláním podle počtu dětí. Tedy součet 100 % je dán za jednotlivé charakteristiky nejvyššího dosaženého vzdělání. Tedy 10,5 % žen s vysokoškolským vzděláním ve věku 40-64 let nemá žádné dítě, 25,1 % jedno dítě, 47,4 % dvě děti, 13,5 % tři děti s 3,5 % čtyři a více dětí.


Poznámky k výsledným ukazatelům

Ukazatel průměrného počtu dětí v rodině je v souhrnu odlišný za ženy a muže, ačkoliv je zde vymezen stejný věkový interval. Důvodů může být více. Otec je v průměru starší než matka, zároveň s tím koresponduje fakt, že muž může být biologickým otcem i ve starším věku. V tomto případě je v analýze s velkou pravděpodobností více mužů než žen, které v budoucnosti budou mít další děti. Dalším důvodem může být fakt, že v určitém počtu případů není uveden v rodném listě otec dítěte, což může asociovat, že k danému dítěti se otec nehlásí již od narození. Zřeknutí se vlastního dítěte může nastat i v průběhu jeho dospívání, což je vždy častější u mužů než žen.